Procházka radosti
Když jsme začínali s osobním praktikováním, soustředil jsem se na to, abych dělal věci správně, abych dosáhl pokroku, který by ukázal, že jsem dobrý student, až přijdu na další reterat. Díval jsem se tedy na své praktikování z pohledu toho, jak jsem očekával, že mě budou vidět ostatní lidé. Tehdy bych to tak nepopsal, ale to jsem se naučil až nyní.
Během posledních dvou let se zaměření změnilo. Nyní cvičím se zvědavostí, radostí, lehkostí, mnohem menšími ambicemi a oceňuji změny, které se dějí. Dělám to proto, že mě baví cesta jeho učení, a ne proto, abych získal uznání za svůj pokrok.
Co způsobilo tyto změny? Vytrvalost a neustálá inspirace a podpora ze strany vedení FLK o sobotách; od května 2021 jsem měl možnost zapojit se i do středečních setkání výboru. Klíčová slova: Nebojte se, nechte to jít, naslouchejte pocitům a naučte se dívat.
Cítím hlubokou vděčnost, že mohu následovat jeho učení a neustále zažívat více radosti, lehčí srdce a že vše přichází přirozeněji, s menší emoční bolestí. Zlepšování je postupné a je toho ještě tolik, co se dá naučit a zlepšit, ale není to náročný úkol, ale procházka radostí.