Přijetí není rezignací
Ti z nás, kteří trpí chronickou bolestí, často slýchají: „Musíš se s tím smířit“, „Překonej to“ nebo „Nedovol, aby tě tvůj stav určoval“. Slyšet tyto fráze (které obvykle nepřicházejí s žádným hlubším vhledem nebo vysvětlením), když trpíte neutuchající bolestí, jsou spouštěčem, který způsobuje zahořklost, hněv a depresi, stejně jako prohlubuje pocit selhání a zvyšuje úzkost.
Výsledkem je, že se lidé uzavřou a přestanou naslouchat nebo se účastnit. Mnozí lidé, kteří trpí chronickými bolestivými stavy, chtějí jen úlevu od bolesti a nepomůže jim jednoduchá fráze; lidé s chronickou bolestí potřebují nástroje a pochopení toho, jak tyto nástroje používat, aby si mohli pomoci. Všichni lidé s chronickou bolestí trpí na určité úrovni úzkostí a obavami. Nástroje, které snižují bolest, snižují také úzkost. Praktikování umění Taoist Tai Chi™ dokonale řeší obojí. Co tedy říkáme?? Jak předat toto pochopení a pomoci nově příchozím lidem, aby procesu důvěřovali?
Myslím, že nejprve je třeba říci, že přijetí není rezignace.
Nepoužíváme standardní definici přijetí, kterou mnozí chápou jako „vzdej to – odteď je to tvůj život“. Neříkáme, že se musíte smířit s tímto životem plným bolesti. Místo toho žádáme lidi, aby pochopili, že přijetí znamená podívat se na svůj stav a uznat, že to, co jste dosud dělali, nefungovalo; že soustředění na krátkodobý stav, což je pro mnohé z nás pouhá úleva od bolesti, může z dlouhodobého hlediska znamenat prohru.
Jedním z příkladů je vkládání důvěry v léky, které krátkodobě ulevují od bolesti, ale z dlouhodobého hlediska mají hrozné vedlejší účinky. Neříkám, že léky nemají své místo. Mnoho lidí musí denně užívat léky, aby mohli žít, a neměli by se kvůli tomu cítit méněcenní. Léky mohou být dobrým nástrojem, ale neměly by být nástrojem jediným.
To mě přivádí k dalšímu aspektu našeho tréninku – sebereflexi. Ta nám pomáhá mnohem lépe porozumět sobě samým. Pomáhá nám rozpoznat, kdy možná hledáme rychlé řešení – zatímco ve skutečnosti potřebujeme změnit svůj životní styl. To je docela jiná věc a docela jiný vztah k lékům, poskytovatelům zdravotní péče, volbě životního stylu a dalším nástrojům, které nám pomáhají žít déle a dobře.
Věřím, že náš trénink nás vybízí k tomu, abychom na hlubší úrovni převzali odpovědnost za své zdraví, což z nás následně dělá lepší pacienty pro naše primární pečovatele. Ti se stávají součástí našeho týmu, a když přebíráme odpovědnost a získáváme více pravomocí, ulehčujeme i jim od části břemene. Myslím, že to byla možná první lekce, kterou nám ředitelé dali na samém začátku covidu. Tak důležité poselství, které je třeba sdílet s účastníky.
V poslední době jsem hodně přemýšlela o výhodách, které mi moje mi moje praktikování přineslo, a o tom, jak pomoci ostatním, aby tyto výhody našli sami. Příprava na přivítání začátečníků mě opravdu přiměla k tomu, abych zkoumala, co přesně mohu říct, abych lidem pomohla pochopit, že tyto výhody přicházejí s dlouhodobým závazkem a aby se netrápili tím, že se nenaučí pohyby v krátké době. Obavy a úzkost si vybírají obrovskou daň na našem zdraví a naší pohodě a obavy jsou tak univerzální… Pochybuji, že na světě existuje někdo, kdo může říct, že se nikdy něčeho nebál. Mnozí v sobě nosí chronické starosti po celá léta; není divu, že se naše duševní, duchovní, emocionální a fyzické zdraví zhoršuje, zejména s přibývajícím věkem.
Investovat čas do učení se uměním Taoist Tai Chi™ znamená začít cestu zvládání koloběhu bolesti / úzkosti a dlouhodobého a postupného zlepšování každodenního života. Myslím, že začátečníci musí pochopit, že jejich investice do času, jejich trpělivost vytrvat u něčeho, co nemusí přinést výsledky okamžitě, jim dá kontrolu nad jejich zdravím způsobem, o kterém se jim ani nesnilo. Smutek a hněv jsou přáteli chronické bolesti; mnoho, mnoho lidí trpících chronickou bolestí užívá léky, aby zvládli také úzkost a depresi, které přicházejí v důsledku bolesti… bolesti, která mozku neustále říká „jsi v nebezpečí!“.
Náš mozek je pevně nastaven tak, aby chápal, že bolest je nebezpečná pro náš život. Náš mozek přechází do režimu boje nebo útěku, který zaplavuje naše tělo hormony a chemickými látkami a vyvolává úzkost, která pak živí naši bolest. Tento cyklus je nekonečný a vyčerpávající. Co může být lepším nástrojem než systém, který se zabývá duševní, emocionální a fyzickou bolestí? Myslím, že pomáhat lidem pochopit dlouhodobý přínos, který jim praktikování umění Taoist Tai Chi™ přinese – to je něco, o čem se dá mluvit! Potřebují slyšet slova jako „udělejte si z toho zvyk“, „převezměte kontrolu nad svou bolestí“, „toto je nástroj, kterému můžete důvěřovat“, „toto cvičení vás nezklame“, „důslednost cvičení plus čas je recept na zmírnění vaší bolesti“. To vrací moc do rukou lidí trpících bolestí, kteří se po mnoho let nacházeli ve stavu úzkosti a ztrát.
Lidé, kteří jsou již tak úzkostní a akutně citliví kvůli chronické bolesti, okamžitě zachytí jakoukoli naši obavu nebo domnělé odsouzení. Přemýšlela jsem o tom, že naše pozitivita a prostá radost, kterou si z našeho tréninku odnášíme, je prvním krokem k přerušení koloběhu bolesti u našich účastníků. Když se našich účastníků, kteří trpí chronickou bolestí, zeptáme, jak se cítí na konci sezení, a oni odpoví, obvykle s trochou překvapení, že se cítí lépe, můžeme zasít semínko toho, jak si mohou sami sobě darovat tuto krátkodobou úlevu od bolesti každodenním cvičením doma. Proč byste se nechtěli cítit lépe každý den, a ne jen ve dnech, kdy se účastníte setkání?! Můžeme jim pomoci pochopit, že mohou mít neúspěchy, ale pokud budou procesu důvěřovat, pochopí, že trénují svůj mozek, aby se naučil, že bolest, kterou cítí, není životu nebezpečná. Tím se přeruší dynamika útěku nebo boje; dojde ke snížení toho hrozného stavu chronické úzkosti.
Žádáme naše účastníky, aby se pustili do každodenního tréninku, který naučí jejich mozek zvládat chronickou bolest (ať už psychickou, emocionální nebo fyzickou), což následně povede k lepší kvalitě života. Lepší fungování předchází snížení bolesti, a proto musíme být připraveni ujistit naše účastníky, že s vytrvalým cvičením a časem se budou cítit lépe. Myslím, že mohu dosvědčit, že můžete mít každodenní bolesti a zároveň mít dobrý život, pokud si vytvoříte důslednou osobní praxi.
Já svou bolest sice přijímám, ale nejsem s ní smířená!