Taoist Tai Chi Society | Komunikační nádoby

Loni na podzim jsem byla požádána, abych vedla setkání LIT. Skupina zahrnovala několik dlouholetých členů, členů výboru pobočky a zkušených LIT. Cítila jsem se vnitřně velmi rozrušená. Byla to také skupina, kam jsem chodila před pandemií. Jak jsem měla oslovit tyto lidi, kteří praktikují umění Taoist Tai Chi™ dvacet nebo třicet let, když já jsem s touto praxí začal teprve před několika lety?

Cítila jsem se nepatřičně, ale musela jsem se do toho ponořit a rychle se vzpamatovat. Místo abych setkání zatěžovala svou nervozitou, jsem se potřebovala uvolnit a umožnit všem, aby si užili přínos vlastního tréninku. Pak jsem si vzpomněla, že když je někomu svěřena zodpovědnost, má mu poskytnout nové možnosti učení a umožnit mu rozšířit si rozhled tím, že ho přiměje vidět věci z jiné perspektivy. Byla to příležitost procvičit si, jak se odpoutat od sebe sama: nejde o mě.

Před třetím setkáním jsem si dopřála trochu času, abych se uklidnila a otřepala, než jsem se do setkání pustila. Jak mohu skupině nejlépe pomoci? Formulace otázky zcela obrátila můj pohled na situaci. Vedení této zkušené skupiny bylo vlastně darem. Místo abych vnímala obrovské zkušenosti účastníků jako něco zastrašujícího, bylo přínosnější vnímat je jako pomoc. Změna perspektivy nespočívala jen ve změně mého místa v místnosti (sic).

Když jsem změnila své myšlení, dokázala jsem se na to podívat z té lepší stránky. Uvědomila jsem si, jak je důležité zkrotit své srdce, abych se zbavila starostí a nechala plynout učení mistra Moye; ať pracují sami. Otevření srdce vnímám jako dveře, kterými procházejí. Když se v místnosti stává hmatatelnou důvěra, cítím, že jeho učení proudí skrze naše spojení srdce-srdce. Zdá se, že ve všech směrech jsou stálé komunikační nádoby. Společně se proměňujeme.

~Laure