Kultivace klidu

Co si pamatuji, vždycky jsem se věnoval vlastnímu praktikování. Nicméně pandemická situace ještě více přeorientovala mé praktikování na základní pohyby. Před pandemií pro mě bylo důležité cvičit Taoist Tai Chi, jak jen to šlo. Kvůli nedostatku volného prostoru, zejména v zimě, jsem měl pro vlastní praktikování velmi omezený prostor. Proto jsem se podle pokynů našich lídrů, které nám předávají na sobotních setkáních na zoomu, zaměřil na základní pohyby a některé části sestavy umění Taoist Tai Chi. Musím přiznat, že bylo náročné přeorientovat vlastní praktikování a zpočátku mi to přišlo docela náročné. 

Při praktikování základních pohybů jsem se soustředil na instrukce, které jsem dostal na posledních dvou týdnech LIT retreatu, na tom v Orangeville a na posledním v Dunedinu. Do své rutinní praxe jsem také zařadil chanting.

Během praktikování základních pohybů jsem si všiml, že vyžaduje soustředění a záměr. Kde byla během praktikování moje mysl a srdce? Dělal jsem pohyby jen jako cvičení pro samotné cvičení? Nebo jsem se naopak musel neustále soustředit na to, jak se cítím uvnitř a co se děje, aniž bych to posuzoval, ale jako neutrální pozorovatel. Často mi přišlo na mysl, že se moje soustředění a myšlenkové pochody zhoršují, ale musím si pokorně přiznat, že si více všímám toho, jak mi mysl neustále bloudí. Je to opravdu meditace o setrvání v přítomném okamžiku.

Paradoxně jsem si stejného jevu všiml i při praktikování chantingu. Ano, na začátku je to fyzicky náročné a už jen udržet krok s chantingem a skupinou je náročné. Postupně, jak jsem si zvykal na text zpěvu, začala se mi mysl toulat a rozptylovat, podobně jako když jsem praktikoval základní pohyby. Říkal jsem si, jak se tomu vyhnout nebo jak snížit intenzitu svého rozptylování nebo bloumání mysli? Zjistil jsem, že je důležité dbát na to, abych se snažil co nejlépe vyslovit každou slabiku, jak také zaznělo od lídra. Moje výslovnost chantovaných slov musí být jako úder, přesná, soustředěná a se záměrem ze srdce.

Všiml jsem si, že protažení a otevření těla, nebo možná, že napětí je stejné při cvičení základních pohybů jako při praktikování chantingu. Když například během základních pohybů dojde k protažení podél stehna, dojde často i k protažení během chantingu. Také jsem vypozoroval, že se to v jednotlivých dnech mění v závislosti na mém rozpoložení a situaci.

Při vlastním praktikování jsem si ještě silněji uvědomil, že se protahuje celé tělo, od prstů na nohou, pod chodidlem a na něm a dále po celém těle, kolem hlavy, nad zuby a za očima. Je pro mě těžké to vysvětlit. Sobotní dopolední setkání, která jsme absolvovali v uplynulém roce, mi pomohla vyjádřit slovy, proč k tomu dochází. Cítím se obdařený tím, že naši ředitelé pořádají tato setkání, aby nám pomohli zlepšit naše porozumění, což nám pomůže ještě více pomáhat ostatním.

Při vlastním praktikování jsem si všiml, že se zklidňuje moje mysl a že se dostavuje určitý klid. Toto zlepšení klidu mi umožnilo podpořit větší harmonii v rodině, v práci i kolem sebe. Zjistil jsem, že klidná mysl pomáhá fyzickému cvičení a chantingu, které na oplátku mysl ještě více zklidňují. Zdá se, že je to jako kruh neustálého sebezdokonalování, kde není žádný konec ani cíl, jen cvičení a snaha být lepším člověkem. Tato zlepšení mi poskytla lepší soustředění a umožňují mi účinněji pomáhat druhým. Samozřejmě, když se podívám sám na sebe, uvědomuji si, že jsem stále stejný člověk s mnoha nedostatky, které je třeba zlepšit, ale doufám, že se na sebe budu moct dívat jasněji.

Chtěl bych upřímně poděkovat ředitelům FLK za to, že nám poskytli návod a povzbudili nás, abychom cvičili a pomáhali druhým.